Písek (Reese, 1974)
p-y křivka používaná pro písky bez vlivu vody i pod vodou je znázorněna na obr. 1.
Obr. 1: p-y křivka písek (Reese, 1974)
Vstupní parametry pro její stanovení jsou
d [m] – průměr piloty
z [m] – hloubka pod povrchem terénu
γ [kN/m3] – objemová tíha zeminy
φef – úhel vnitřního tření zeminy
k [MN/m3] - počáteční tuhost zeminy
Křivka se skládá ze 4 částí:
1. Lineární část daná počáteční tuhostí zeminy
2. parabolická část
3. lineární část daná body křivky M a U
4. konstantní část, poté, co bylo dosaženo mezního odporu zeminy pu
Při stanovení průběhu křivky se nejprve stanoví body M=[ym;pm] a U=[yu;pu], které jsou určující pro její tvar.
Hodnoty ym a yu jsou pevně dané, a to ym=d/60 a yu=3d/80. pu je mezní odpor zeminy a pro výpočet pu a pm se nejprve stanoví hodnota zemního odporu ps. ps se najde jako menší z hodnot pst a psd:
![]()
![]()
kde
![]()
Hodnoty pu a pm se spočítají
![]()
kde koeficienty A a B se stanoví podle grafů na obr. 2, přičemž jsou rozlišeny hodnoty pro statické a pro cyklické zatížení.
Obr. 2
Z takto stanovených bodů M a U se vypočte sklon 3. části křivky:
![]()
2. část křivky (parabolická) je popsána vztahem
![]()
v němž parametry C a n se určí tak, aby parabolická část plynule navazovala na 3. (lineární) úsek křivky. Ze spojitosti první derivace plyne vztah pro parametr n:
![]()
Parametr C plyne ze spojitosti křivky v bodě M:
![]()
Celkový tvar křivky je dále ovlivněn sklonem 1. lineární části křivky, který je dán počáteční tuhostí zeminy k. na obr 3 je patrno, že 1. lineární část se může protínat s parabolou nebo s jinými částmi p-y křivky. Pokud se protíná s parabolou, pak má křivka 4 části jak je vidět na obr. 1. Pokud se protíná s lineární částí mezi body M a U, pak parabolická část chybí a křivka je složena jen ze tří lineárních částí. Pokud se první lineární část protíná s konstantní částí za bodem U, pak je p-y křivka pouze bilineární.
Obr. 3 - vliv počáteční tuhosti k na celkový tvar p-y křivky