0
Programmi:
Lingua:

Jointed Rock (JR)

Konstitutivní model Jointed Rock patří do skupiny konstitutivních modelů používaných k popisu mechanického chování rozpukaných horninových masivů. Kombinuje elastický–perfektně plastický Mohr–Coulombův model, který reprezentuje izotropní horninovou matrici, a Mohr–Coulombův model kontaktu, který popisuje mechanickou odezvu předem definované diskontinuity. Model předpokládá lokálně izotropní pružné chování řízené tuhostí neporušené horniny, zatímco plastickou anizotropii lze zavést přiřazením různých pevnostních parametrů jednotlivým směrům. Lze definovat až dvě diskontinuity s odlišnou orientací. Požadované materiálové parametry jsou uvedeny v následující tabulce.

Symbol

Jednotky

Popis

Neporušená hornina

E

[MPa]

Modul pružnosti

Eur

[MPa]

Modul pružnosti přitížení/odtížení

ν

[-]

Poissonovo číslo

c

[kPa]

Efektivní soudržnost

φ

[°]

Efektivní úhel vnitřního tření

ψ

[°]

Úhel dilatance

σt

[kPa]

Pevnost v tahu

TsRF

[-]

Redukční faktor pevnosti v tahu

αt

[1/°C]

Diskontinuita

c

[kPa]

Efektivní soudržnost

φ

[°]

Efektivní úhel vnitřního tření

ψ

[°]

Úhel dilatance

σt

[kPa]

Pevnost v tahu

TsRF

[-]

Redukční faktor pevnosti v tahu

β

[°]

Úhel sklonu diskontinuity

Při omezení na dvourozměrný stav rovinné deformace je orientace jedné diskontinuity v kartézském souřadnicovém systému definována úhlem sklonu β, měřeným proti směru hodinových ručiček od vodorovné osy x, jak je znázorněno na následujícím obrázku. Úhel směru diskontinuity není nutné explicitně zadávat, protože při přijatém předpokladu rovinné deformace je pevně stanoven na 90°.

Jedna diskontinuita (plocha porušení) v kartézském souřadnicovém systému se znázorněním složek povrchového napětí px, px a smykového napětí τ a normálového napětí σ na diskontinuitě v lokálním souřadnicovém systému s, n

Smykové napětí τ a normálové napětí σ v lokálním souřadnicovém systému diskontinuity lze následně vyjádřit pomocí složek napětí v kartézském souřadnicovém systému ve tvaru:

S využitím lokálních napětí na diskontinuitě, konkrétně smykového napětí τ a normálového napětí σ, lze formulovat podmínku porušení diskontinuity pomocí pevnostních parametrů ve smyku – soudržnosti cj a úhlu vnitřního tření φj – společně s pevností v tahu σt,j, která definuje mezní podmínku porušení v tahu (tension cut-off). Výsledné plochy porušení ve smyku a v tahu jsou znázorněny na následujícím obrázku.

a) Smyková fsJ a tahová ftJ podmínka porušení, b) Segment horniny zatížený v dvouosém tlaku

Jak je popsáno v Teoretické příručce, standardní Mohr-Coulombův model porušení neporušené horninové matrice je formulován pomocí hlavních napětí. Následující rovnice vyjadřuje vztah mezi složkami napětí v kartézském souřadnicovém systému σ a hlavními napětími σI ve tvaru

kde TIσ představuje odpovídající transformační matici. Podrobnější informace jsou uvedeny v Teoretické příručce.

Vyjádření podmínek porušení diskontinuity i horninové matrice pomocí složek napětí v kartézském souřadnicovém systému umožňuje jejich současné zohlednění v rámci teorie plasticity s více mezními plochami (multisurface plasticity). Každá diskontinuita zavádí tři možné kombinace aktivních ploch plasticity: porušení ve smyku, porušení v tahu a současné porušení ve smyku i v tahu. Mohrův–Coulombův model s omezením pevnosti v tahu navíc zahrnuje devět možných kombinací aktivních ploch porušení. V důsledku toho je v rámci kombinované formulace nutné postupně posoudit až 159 různých kombinací.

Pokud jsou podmínky porušení diskontinuity a horninové matrice aktivní současně, hlavní směry zkušebního stavu napjatosti (trial stress state) a aktualizovaného stavu napjatosti se obecně již neshodují. Z tohoto důvodu je nutné v každém materiálovém bodě provádět lokální iterace za účelem stanovení aktualizovaného stavu napjatosti, přestože obě složky konstitutivního modelu patří do skupiny pružných–ideálně plastických modelů.

Podrobnosti implementace modelu jsou uvedeny v Teoretické příručce.

Prova il Software GEO5.
Gratuitamente.